Po stopách Jakuba Bursy (Vlachovo Březí)

Po stopách Jakuba Bursy

Málokde u nás najdeme takového lidového stavitele či spíše zedníka-umělce, jako byl Jakub Bursa. Ač svá díla zhotovil okolo poloviny 19. století, okouzlují nás jeho stavby doposud. Jakub se narodil 21. 7. 1813 v Dolních Nakvasovicích. Ve vlachovobřezské škole nepatřil k nejpilnějším žákům, neboť jako většina jeho vrstevníků musel doma pomáhat s hospodářstvím. Vyučil se u svého otce zedníkem, v roce 1831 byl přijat do cechu vlachovobřezských zedníků a začal pracovat jako mistr. Pracovní zkušenosti sbíral i v Německu. Jeho osobní život nebyl dvakrát radostný, neboť mu předčasně zemřely první dvě manželky a na výchovu svých dítek byl někdy i sám. Až po delším čase se oženil potřetí.

Po stopách Jakuba Bursy

Málokde u nás najdeme takového lidového stavitele či spíše zedníka-umělce, jako byl Jakub Bursa. Ač svá díla zhotovil okolo poloviny 19. století, okouzlují nás jeho stavby doposud. Jakub se narodil 21. 7. 1813 v Dolních Nakvasovicích. Ve vlachovobřezské škole nepatřil k nejpilnějším žákům, neboť jako většina jeho vrstevníků musel doma pomáhat s hospodářstvím. Vyučil se u svého otce zedníkem, v roce 1831 byl přijat do cechu vlachovobřezských zedníků a začal pracovat jako mistr. Pracovní zkušenosti sbíral i v Německu. Jeho osobní život nebyl dvakrát radostný, neboť mu předčasně zemřely první dvě manželky a na výchovu svých dítek byl někdy i sám. Až po delším čase se oženil potřetí. Malý domek mu vyhořel, a když si postavil ve Vlachově Březí nový, přišel o něj opět.

Chalupy Jakuba Bursy se vyznačují svérázným rukopisem. Mezi znaky tohoto rukopisu patřilo zejména boží oko, orámované trojúhelníkem či půlkruhem. Štíty mají bohatou reliéfní výzdobu s četnými nápisy. Výzdoba se lišila podle charakteru stavby. Na kovárnách bylo např. znázorněno kovářské náčiní, na hospodách pak stůl s pivem, kořalkou či pečivem. To můžeme vidět na bývalých hospodách v již dříve zmíněných vsích Radhosticích čp. 23 nebo Kovaníně čp. 15. Bursa vše zhotovoval bez plánů, a jelikož škol moc neužil, můžeme v textech najít spoustu úsměvných chyb. Na stavbách si moc peněz nevydělal a za svého života nebyl nikdy oceněn. Přesto stále trval na svých náročných reliéfních výzdobách. Ve svých nejlepších letech zaměstnával až 40 zedníků. Zemřel zcela v ústraní, v obecním chudobinci ve Vlachově Březí 19. 8. 1884.

Za stavbami Jakuba Bursy vyjedeme z Vlachova Březí, a to rovnou do jeho rodiště, do Dolních Nakvasovic. Zde přestavěl v roce 1847 statek čp. 9. Štít je jednoduše zdoben, uprostřed je kříž s mučicími nástroji a na branou oddělené sýpce si můžeme přečíst, že STALO SE NOWE WISTAWENI ZA WRANCE TWRZICKIHO ROKU 1847.

Další zastávkou jsou Bušanovice, kde se dochovaly štíty domů čp. 27 z roku 1847 (stejný jako na hospodě v Miloňovicích) a čp. 13 z roku 1860. V Tvrzicích jsou dochovány stavby z pozdějšího Bursova období – čp. 7 z roku 1860, bývalý hostinec čp. 9 z roku 1862 a čp. 11 z roku 1862. Dalším naším cílem jsou Předslavice, kde na návsi najdeme asi nejlepší Bursovy práce: vjezd do domu čp. 18 a čp. 4. Nad vraty jsou nástavce se sloupky, plastické reliéfy, obrázky a nápisy. Na statku u Malinů čp. 4, kteří zde hospodařili od roku 1655, je pod římsou nápis POZEHNANI TOMU DOMU WISTAWEL SEM NEWIM KOMU GEDINE SAMEMU PANU BOHU LP 1848. Zde vidíme, že není G jako G, neboť toto G je vlastně obrácené písmeno J. Přes Marčovice dojedeme do Litochovic, kde obdivujeme usedlost čp. 2 se štítem selského baroka. V Čepřovicích je nejspíše dílem Jakuba Bursy čp. 17, uzavřená usedlost s obloukovým vjezdem s nástavcem. Štít je zdoben reliéfy sloupků, volutami a samozřejmě božím okem. V Jiřeticích nás okouzlí opravený, modře laděný statek čp. 4 z roku 1843. Zde o autorství není pochyb, Bursa se zde podepsal. Jedná se o uzavřenou usedlost se štítem nad vjezdem, obytným stavením i sýpkou. Usedlost je zdobena i figurální výzdobou a nápisy: RENOWACI × STALO × SE × WISTAVENI × ROKU × LETA × PANE × 1843 MENO × WISTAWITEL × GE × TOMAQ × BOQKA × ZEHO × MAZELKO × STALOSE PODPISOWATEL × MENA GEGAKUB × BURSA. Nad vjezdem je malba sv. Václava.

Další Bursovou usedlostí je čp. 12 z roku 1852 s baňatými sloupky ve štítu sýpky. Přes Bohunice a Tvrzice se vrátíme do Vlachova Březí. Vlachovobřezským to přece jen nedalo a roku 1984, při 100. výročí jeho úmrtí, osadili pamětní desku na budovu tehdejšího MNV s dedikací: „Na paměť Jakuba Bursy, zednického mistra, tvůrce JIHOČESKÉHO LIDOVÉHO BAROKA, který žil a zemřel 19. 8. 1884 ve VLACHOVĚ BŘEZÍ. Z života radovat se uměl, práci nade vše ctil. Chudý na svět přišel, chudý ho opustil“.

Základní údaje:

Výchozí bod: Vlachovo Březí
Trasa: Vlachovo Březí - Dolní Nakvasovice – Bušanovice – Předslavice – Marčovice – Litochovice – Čepřovice – Jiřetice – Vlachovo Březí
Délka: 27 km
Náročnost trasy: střední
Přístup: automobil, cyklo
Občerstvení: Vlachovo Březí

Po stopách Jakuba Bursy (Vlachovo Březí), Zážitky Jižní Čechy